úterý 2. září 2014

Pouliční

Nejsme nic, co nelze získat
rozpoznáním starého.
Pod svým studem
vždycky budem
odraz jeden druhého.

Tváře v dešti, chtěly soucit,
pod těžknoucím oparem.
Bílé slzy, prázdná víčka,
s jednou kapkou,
vratkým krokem,
roztříštěným čirým sklem.

Ruce k sobě pevně tisknou,
zkouší hledat pochybnosti.
Tvář s mou tváří,
tvář s mým hlasem,
kapkou cizí lhostejnosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat