Copak déšt ti nasliboval?
Mimo nás a přesto s námi.
Neuhádne. Oči pálí;
zavrženy, milovány.
Kam se schoval?
Drásá rány.
Vztek a vztek
a ticho děsí.
Nemodlí se,
hlavu svěsí.
Neuhádne.
Neztrácí se.
V očích padlých zrcadlí se
ocelově šedé nebe.
Copak déšť si pamatoval?
Copak déšť tě nemiloval?
Kosti z cukru,
nikdo s námi,
vyvrhel
a stéblo slámy
tonoucímu,
budoucímu
pokynul a odešel.
Koho déšť tak obdivoval
kromě sebe samého?
Pod svým studem
vždycky budem
odraz jeden druhého.
Kam se schoval?
Nasliboval
důkazy a noc i den.
Břehy spálí
vzkazy v láhvi,
důvod, proč bát nalezen.
Mimo nás a mlhu válí
vydlážděnou cestou slovy.
Nedosáhne. Neuhádne.
Copak déšť byl opravdový?
Žádné komentáře:
Okomentovat