Stáli zády obrácení,
na rtech vznítí
varování,
v ruce chytí
čas dvou dlaní
co nemůžou zkrátka dál.
S vůní kávy čerstvé ráno,
připijeme na neznámo.
Počítáme do deseti,
víme vše a přesto nic
- teorie o zániku,
děti v světě bez hranic.
Tisíc slov a jedno přání
nedělá nás moudřejší
- víme nic, však víme všechno.
Těch pár hodin do svítání
kdy jsou hvězdy temnější.
Definice nekonečna
zkoumá vše, co můžem být.
Sami sobě,
a já nevím,
i když zkouším pochopit.
Příliš škody napácháno;
staré stopy, vydýcháno.
Nakonec to vše jen ztíží.
Čas dvou dlaní, co se k sobě
ani o kus nepřiblíží
- ačkoliv jim vyjdem vstříc.
Těch pár hodin před svítáním
víme vše, a přesto nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat